TDP-Ontrack - Napsali o nás

Nahlédněte do naší laboratoře

admin — Wed, 23 Sep 2009 22:00:00 +0000

Pojďte se podívat do naší laboratoře spolu s Ondrejem Mackem ze slovenské PC-Revue v krátkém dokumentu o TDP-Ontrack.

Zničení dat může firmu nečekaně položit

admin — Sun, 15 Jan 2006 23:00:00 +0000

Nejčastější příčiny ztráty dat jsou skutečně různé. Od selhání hardwaru přes přírodní katastrofy či napadení viry až po selhání softwaru nebo chybu obsluhy. Úspěšnost záchrany se ale neřídí příčinou, má na ni vliv mnoho faktorů včetně například toho, jak dobře uživatel svá data zná. Stalo se nám, že jsme obnovili celý disk, a následně se ukázalo, že hledaná data jsou někde úplně jinde.

Určitě se setkáváte s řadou kuriozit...

Samozřejmě a mohlo by to být na celý román. Tak jen namátkou. Notebook spadl při práci do bazénu, fotoaparát s flash kartou se utopil v toaletě, pes nebo králík ohryzali CD, obsah láhve dobré whisky vytekl do počítače, flash PenDrive byl přejet autem poté, co vypadl z kapsy či notebook ponechaný na pračce spadl při odstřeďování na zem. Dokonce se podařilo zapéci přenosný počítač ukrytý do trouby z obavy před zloději, a to bohužel bez vědomí manželky, která se druhý den rozhodla upéct švestkový koláč. A nakonec třeba klasická ukázka tradičního českého kutilství. V pražské laboratoři se povedlo zachránit i data z disku, jehož majitel měl pocit, že zařízení drhne, a tak do něj vyvrtal docela malou dírku a namazal ho pomocí injekční stříkačky olejem...

O jaká data většinou jde?

Cena dat je vždy individuální záležitostí a největší cenu může mít i pouhá fotografie, pokud je na ní třeba někdo, kdo už nežije... Zachraňovali jsme i lékařské a dentistické databáze vedené pouze v elektronické formě, RTG a ultrazvukové kartotéky snímků z lékařského výzkumu, data hydrometeorologů z měření. Ta už pochopitelně nešlo opakovat. Znovu jsme z počítače získali informace z několikaměsíčního leteckého geologického průzkumu ze speciálního přístroje s velkokapacitní flash kartou, archívy fotografií, jejichž originály byly po digitalizaci zničeny, záznam hovorů z telefonní ústředny pro 20 firem, zdrojové kódy rozsáhlých SW projektů, rezervace pokojů velkého hotelu a spoustu dalšího.

Jak při ztrátě dat postupovat?

Pro české zákazníky, známé svým kutilstvím a všeumělstvím, je zajímavý kupříkladu software z řady EasyRecovery, který se dá získat v řádu hodin. Zdůrazňuji ale, že obvykle je skutečně k dispozici pouze jeden pokus a že je práci lepší svěřit specialistům než experimentovat s daty, která jsou opravdu cenná. Průměrná cena zakázky je ve srovnání s cenou dat nebo náklady na jejich opětovné pořízení více než přijatelná a pohybuje se okolo 9000 Kč. To znamená, že může být významně nižší i o něco vyšší, jde o lidskou práci a ta má prostě svou cenu. Ztráta cenných dat může firmu položit.

Jaký je u nás zájem o záchranu dat?

Potřeba záchrany dat je přímo úměrná stavu využití informačních technologií. Situace je samozřejmě jiná než před patnácti dvaceti lety, kdy bylo zpracování především papírové. Ztráta dat je průvodním jevem používání počítačů, stejně jako jsou třeba dopravní nehody průvodním jevem automobilismu a úrazy bohužel patří ke sportu. O ztrátě dat se zejména z obchodních důvodů nemluví, ale je běžná a lze ji řešit. Podle průzkumu společností Ontrack odpovídá počet zakázek záchrany dat v přepočtu na obyvatele stupni rozvoje informatizace společnosti - naše zkušenosti z Česka to jen potvrzují.

Máte pro uživatele počítačů nějaké obecné doporučení?

Pokud to zjednoduším, tak i tady platí podobné metody jako při ochraně papírových dokumentů. Je málo pravděpodobné, že přijdete najednou o dvě kopie, které jsou každá uloženy v jiné budově. Ideální je zálohovat každý den a archivovat podle toho, jak data vznikají. Tím mám na mysli například archivaci vázanou na účetní uzávěrku, inventuru skladu, dokončení projektu... Archív na rozdíl od provozní zálohy musí mít tu vlastnost, že dokument bude reprodukovatelný ve své původní formě, i když mezi jeho uložením a okamžikem, kdy se k němu chci vrátit, výrobce softwaru uvolnil tři nové verze. Bohužel většina uživatelů nemá ani možnost něco takového dělat, protože používají operační systémy a nástroje, které žádnou takovou funkcí nedisponují.

Firma - Počítače | Stáhnout ve formátu PDF

Záchrana a obnova dat

admin — Tue, 26 Apr 2005 22:00:00 +0000

Záchrana dat je tvůrčí práce, která nemá svá pevná pravidla, pouze cíl - vyřešit situaci, kdy uživatel uložil informace na nějaké zařízení či médium a z různých důvodů k nim ztratil přístup.

Krásným námětem pro odborné články jsou zařízení vybavená měřicími body, požadovanými a skutečnými průběhy signálů a postupem analýzy směřující k identifikaci vadné součásti a k její následné výměně. Podobný postup v podstatě aplikují samoopravné nástroje paměťových zařízení a operačních systémů. Vyrobit například povrchy pevných disků absolutně bez chybných míst, tzv. drop outs, není možné ani dnes, ale místo papírku se seznamem nepoužitelných bloků jsou disky vybaveny blokem záložních sektorů a mechanismem, který je automaticky použije místo sektorů poškozených. Zbývá doplnit, že první vadný sektor hlášený operačním systémem znamená, že naznačený relokační mechanismus nedokáže chybu vyřešit typicky protože již má všechny záložní bloky obsazené a že to je správná chvíle pro výměnu disku.

Opravné utility jako chkdsk ve Windows pracují o patro výše a sledují konzistenci všech částí souborového systému. Obvykle je cílem jejich autorů umožnit připojení poškozeného svazku a to i za cenu ztráty některých souborů, které v lepším případě ukládá jako found001 atd. v adresáři vytvořeném pro tento účel. Použití takové utility má i skrytá nebezpečí, z nichž za zmínku stojí fakt, že při každém běhu zapisují na opravované médium. Pokud je chyba způsobena například problémy s adresací bloků na zařízení s velkou kapacitou, dojde k nevratnému poškození dat i značného rozsahu.

Společnou nevýhodou a nedostatkem obou naznačených mechanismů je zcela obecný přístup k datům souborového systému. Obsahem a významem souborů se zabývají pouze aplikace, které s nimi pracují a uživatelé často nemají k dispozici informace, které by jim umožnily rozlišit, které soubory jsou skutečně nezbytné pro obnovu funkce účetnictví a které nikoliv. Tento problém je obzvláště zvýrazněn při návrhu systému zálohování, které má se záchranou dat mnoho společného – cílem je obnovit 100 % funkci po výpadku a to v co nejkratším čase.

Záchranu dat lze rozdělit na 3 základní činnosti:

záchrana z poškozených médií, která například nelze číst, při čtení dochází k chybám, jsou mechanicky, tepelně nebo elektricky poškozena atd. Vždy je pořízen pracovní binární obraz, určený pro další práci bez rizika poškození původního zařízeni, s nímž lze pracovat mnohem rychleji než s původním, poškozeným médiem. Pouze případy velkých diskových polí jsou zpracovány bez celkového obrazu, z praktických a časových důvodů se pořizují pouze obrazy poškozených disků. Vzácně lze kopii zařízení rovnou použít, nejčastěji ale taková kopie postupuje do fronty strukturálně poškozených médií, protože v okamžiku selhání nemohl operační systém zapsat všechny aktuální změny.
záchrana z bezchybně pracujících médií, kde je poškozena struktura souborového systému a svazek lze opravit tak, aby s ním mohl pracovat původní operační systém. Velmi časté je to v případě poškození některého životně důležitého sektoru, který například NTFS nebo FAT nemá zálohován. Pak je celý svazek odmítán jako neznámý formát a nelze ho ani opravovat prostředky operačního systému. Chybějící údaje lze odvodit z ostatních částí svazku někdy aplikací zkušenosti s chováním dané verze operačního systému na médiu stejného typu a velikosti. Po doplnění chybějících informací lze svazek obvykle již snadno opravit a zprovoznit. Jak bylo zmíněno výše, není po běhu opravných utilit obvykle cesty zpět, proto je velmi důležité je nezkoušet dokud neexistuje jistota správnosti doplněných údajů nebo spolehlivá kopie.
záchrana dat z obecného bezchybného média, kde je kladen důraz na obnovu konkrétních dat konkrétního formátu nebo kde důležitá data tvoří jen zlomek celkové velikosti disku nebo kde oprava svazku do funkčního stavu není možná.
Ve všech těchto případech je nutné vyvinout, odladit a použít software, který:
dokáže číst médium bez funkcí operačního systému, resp. na úrovni fyzických sektorů-bloků. Tuto část softwaru je třeba stále updatovat podle novinek, s nimiž výrobci přicházejí, což je časově velmi náročné často díky nutnosti použít nejen programové, ale i technické prostředky. Provedení záchrany dat to zdržuje pouze v případě výskytu zařízení, které není zpracováno dopředu, jinak jde v podstatě o princip ovladače, jenž lze použít opakovaně zcela beze změn.
dokáže lokalizovat bloky-součásti hledaných souborů, což je relativně snadnější u hlaviček souborů a velmi obtížné u bloků „uprostřed“. U některých souborových systémů lze po lokalizaci hlavičky najít správně seřazený seznam dalších bloků a tím soubor získat v původním stavu, jinde je nutné podle struktury a typických bloků informací postupně hledat blok za blokem. Aby nebylo nutné procházet kvůli každému dalšímu bloku vždy celý disk, používáme při znalosti způsobu práce operačního systému, například metody elevator seeking u starších verzí OS Novell Netware nebo využívání bloků s nižšími pořadovými čísly u OS firmy Microsoft, statistické metody pro určení přibližného místa umístění bloku. Tento předpoklad znamená i určitou váhu navíc při rozhodování, který z nalezených bloků odpovídajících formátem a obsahem je nejaktuálnější.
oddělit aktuální data od šumu dat stejného formátu která se na disku vyskytují například kvůli tzv. zálohování, kdy jsou soubory z jednoho adresáře opakovaně kopírovány do jiného adresáře, což při způsobu přidělování bloků a přepisování existujících souborů generuje na disku kopii alespoň některých částí při každém takovém kopírování. Nejen kvůli možné záchraně dat, ale i jako ochrana před selháním média nebo operačního systému je více než vhodné tímto způsobem zálohovat alespoň na jiný fyzický disk. Rozpoznání aktuálnosti bloku není nutné například v případě tabulky relační databáze, která pomalu roste, záznamy v ní přibývají a již uložené se nemodifikují. Tak se chová třeba účetnictví a jeho hlavní kniha, ze které by mělo být možné vygenerovat většinu informací pro knihy ostatní. V takovém případě je každá kopie souboru zcela stejná až po blok obsahující poslední uložené záznamy, což je dobře patrné pokud pořídíme mapu CRC32 součtů všech bloků svazku (nikoliv sektorů disku) a vhodným způsobem je setřídíme/kategorizujeme.
po lokalizaci všech bloků umožní celý soubor přečíst se správným řazením bloků a uložit ho na jiné médium. Abychom dokázali efektivně obnovit i strukturu adresářů a vybrali jen některé soubory, používáme techniku plug-inu do souborového manageru FAR, který dovolí zobrazit v jednom z panelů obnovená data a prostě je kopírovat kamkoliv. Akci může v naší laboratoři provést sám vlastník dat aniž by k tomu potřeboval jakékoliv odborné znalosti.

Použití nejvyspělejších metod je časově a tedy i finančně náročné ale dovoluje udržet míru úspěšnosti nad magickými 90 %. Ve zdravotnictví má mnoho lidí štěstí a vyléčí si rýmu za několik dnů lékem za stokorun, někteří štěstí nemají a bojují dlouhou dobu s vážnou nemocí za podstatně vyšších nákladů. Na rozdíl od masové produkce bot je záchrana dat i životů především otázkou mnoha hodin práce špičkových specialistů, kterou nelze nahradit. Možná ovšem tento článek inspiruje některou pojišťovnu k nabídce zajištění proti ztrátě dat a nikoliv jen proti ztrátě disku.

Professional Computing, duben 2005 | Stáhnout ve formátu PDF

Nepropadejte zoufalství

admin — Mon, 29 Nov 2004 23:00:00 +0000

V současném světě se stále častěji ukazuje, že jedním z faktorů, které rozhodují o úspěchu či neúspěchu, jsou informace. Správné informace ve správný čas a na správném místě. Někdy však může dojít k tomu, že důležitá data – a je jedno, zda firemní či soukromá – jsou najednou z různých příčin nedostupná nebo jim hrozí zničení. V případě hardwarové nebo softwarové závady či mechanického poškození nastupují specialisté na záchranu dat. A uživatele obvykle překvapí, co vše se dá zachránit.

Co vlastně je ztráta dat?

Z pohledu uživatele jde vždy o situaci, kdy nemůže pracovat s daty, která byla uložena na některém médiu používaném v oboru informačních technologií. Podle toho, zda je poškozené médium nebo data na něm uložená, se rozdělují příčiny ztráty dat na hardwarové a softwarové.

Hardwarové závady

K závadám hardwarovým dochází často v důsledku prostého mechanického opotřebení, přehřátí, atmosférického přepětí, požáru, povodně nebo selhání jiných částí zařízení, zejména zdroje. Na závadě pevného disku se velice často podílí ničím nepodložené přesvědčení uživatele, že disk je hermeticky uzavřen a tím pádem se do něj nemohou dostat žádné nečistoty. Opak je pravdou, filtrační vložka zachycuje jen malé množství nečistot a i takové kouření u počítače dokáže vytvořit „dehtové pohoří“, do něhož prostě jednou narazí hlavička, začne se obalovat nečistotami a velice brzy odfrézuje povrch disku. Dalším z faktorů, které výrazně ovlivňují dění v oblasti záchrany dat, jsou velmi časté záplavy. S pevným diskem, do něhož vnikne vlhkost nebo bahno, je třeba pracovat co nejdříve, neboť znečištěná voda je velmi agresivní a ve velmi krátké době poleptá kovové části disku i elektroniky tak, že záchrana v podstatě není možná.

K poškození média také dochází díky nevhodnému zásahu obsluhy – prudký pohyb s pracujícím diskem, vyjmutí média v době zápisu, nesprávné zapojení či zasunutí zařízení nebo úmyslné mechanické poškození (zaměstnanec chce zakrýt svou neetickou nebo trestnou činnost). Extrémním příkladem je vykradení objektu nevzdělaným zlodějem, který se obává poplašného zařízení a krumpáčem znehodnotí vše, co svítí a bliká...

Hardwarovou závadu lze typicky poznat podle zvuku, zařízení se chová jinak než obvykle, nevydává žádný zvuk nebo je naopak velmi hlučné, je cítit „elektrický“ zápach či jsou patrné změny v důsledku přehřátí (například u karet prohnutí nebo změna barvy). Rozhodně se nevyplácí zkoušet opakované starty v dobré víře, že se systém vzpamatuje. Pro pevný disk je vypnutí a zapnutí, tedy přistání a start, stejně kritické jako pro letadlo. Představte si, že jste na palubě onoho letadla a zálohujte, další start už se nemusí podařit vůbec...

Softwarové závady

Softwarové závady jsou ještě pestřejší. Velmi často jde o chyby obsluhy – nechtěné smazání souboru, adresáře, uživatelského profilu, odstranění digitálních fotografií z paměťové karty, formátování nebo inicializace média. Vždy záleží na tom, jak je příslušná funkce implementována. K laickému posouzení rozsahu škody pomůže zdravý rozum a znalost doby, po kterou se například formátovalo – dnešní počítače jsou sice velmi rychlé, ale pevné disky mají tak obrovskou kapacitu, že skutečné přepsání uložených informací by trvalo několik hodin – pokud je tedy „hotovo“ za pár vteřin, šance na záchranu je obvykle velmi vysoká.

Obtížnější závadou než smazání souboru je poškození jeho obsahu nebo přepsání jinými daty. Rozdíl je často dán mírou znalosti, protože jediný dobře popsaný souborový systém může hostit teoreticky neomezený počet různých formátů souborů a dostatečně známé jsou jen rozšířené formáty.

Poškození souborů způsobují i viry, a to buď tím, že vloží sami sebe do souboru obsahujícího spustitelný kód, nebo je přímo jejich hlavní funkcí poškození souborů některých typů. Dobrou ochranou proti virům je nejen antivirus, ale i souborový systém, který uchovává předchozí verze souborů a umožňuje jejich obnovu, jako je například Novell NetWare. Tato pomůcka se osvědčí i ve chvíli, kdy nejde o činnost viru, ale o chybu programu, kterým uživatel soubor modifikuje – návrat k předchozí verzi je nejjednodušší a dostatečně účinné řešení problému.

Záchrana dat

Klasická záchrana dat začíná analýzou stavu média nebo souborového systému, která musí být provedena na specializovaném pracovišti. Protože při práci s médiem může dojít k jeho poškození nebo k rozšíření stávajícího poškození, je vždy pořizována pracovní binární kopie. Pro čtení fyzicky poškozených médií se používají i metody, jako jsou například cesty pro průnik k systémům čipových karet – udržování nízké nebo vysoké teploty, skokové ochlazení, programově řízený zdroj napájení atd. Častou metodou je modifikace elektroniky disku, výměna hlaviček disku nebo přenesení média do jiného korpusu. Pro všechny tyto práce je třeba mít rozsáhlé zkušenosti a špičkové mechanické, elektronické a optické vybavení. Pokud ale aktivní povrch disku není odfrézován do podoby jemného prášku, vypálené CD není rozlámáno na kousky nebo paměťová karta shořelá na troud, velmi často se binární kopie podaří.

Softwarová záchrana používá nejčastěji 2 techniky: doplnění či modifikace - oprava systémových informací, které originálnímu operačnímu systému chybí, aby byl přístup k datům obnoven; a vyhledání a přečtení datových souborů specializovanými nástroji, které nejsou součástí původního operačního systému. Vzhledem k velikosti současných médií není jiná cesta než použití vyvinutých nástrojů možná, snad pouze diskety a SIM karty mají ještě rozsah zvládnutelný za pomoci binárního editoru a bezbřehé trpělivosti.

Všeobecně rozšířenou pověrou je, že firmy zabývající se záchranou dat mají nástroje pro záchranu, o kterých zákazník neví, a opravu snadno provedou spuštěním zázračné utility. Pokud takové nástroje existují, autorovi se bohužel nikdy nedostaly do ruky.

Do softwarových záchran dat se uživatelé často pouštějí sami, snad proto, že opravné nástroje lze používat opakovaně, nebo že restart je tak snadný. Základní zásadou je nezapisovat nic na jakkoliv poškozený disk, a to ani v rámci opravy. Takový zásah je téměř nevratný. Navíc pustit se do vlastního výzkumu bez bezpečnostní binární kopie je vyslovený hazard.

Forenzní činnost a audit

V dnešním světě přibývá situací, kdy je třeba prokázat, že data určitého typu na médiu byla nebo nebyla uložena, že měla nebo neměla hledaný rozsah nebo že určitá operace byla nebo nebyla provedena. Podobné otázky lze zodpovědět i u těžce softwarově i hardwarově poškozených médií. Nejčastěji je podobná zakázka zadána policejním vyšetřovatelem a to obvykle nikoliv jen u případů počítačové kriminality, ale například při podezření z odstranění účetnictví nebo skladové evidence. Soukromé subjekty se spíše zaměřují na preventivní opatření a zadávají forenzní audit svých systémů s cílem odhalit a odstranit potenciální možnosti úniku důvěrných informací. Audit musí být velmi komplexní a zaměřený dovnitř firmy nebo instituce, neboť více než 60 % úniků mají na svědomí vlastní zaměstnanci a cenné informace lze koupit i v podobě odpadkového koše ze správné kanceláře.

Představa, že počítačovou kriminalitu páchají zejména mladí hackeři ze svých temných doupat, je sice romantická, ale nikoli pravdivá. Obor záchrany dat se může snadno nevědomky stát nástrojem takové činnosti, když si zakázku zadá osoba, která se například neautorizovaně dostala k vyřazenému počítači, jehož disk nebyl dostatečně vymazán.

Odstranění dat

Odstranění dat je činností zcela opačnou než záchrana a jejím cílem bývá zamezit neautorizovanému přístupu k datům, která byla na médiu uložena. Bez smazání dat například nelze vyřadit a „vyhodit“ disk použitý v některé instituci která pracuje s utajovanými skutečnostmi. V poslední době tuto službu stále častěji vyhledávají i soukromé subjekty obávající se průmyslové špionáže. Odstranění dat není tak snadné, jak by se po popisu všech možností ztráty dat mohlo zdát. Existují metody, které dovedou bezpečně přečíst původní data na pevném disku i z místa, které bylo následně třikrát přepsáno. Podstatou je analogové ovzorkování povrchu disku a následná analýza na superpočítači Cray.

Není to nic mimořádného...

Ztráta dat je stejně běžná jako úrazy. Pokud se něco takového přihodí, je třeba neváhat a obrátit se na specialisty.

A na závěr jedna ekonomická zajímavost: Objem provedených záchran velmi dobře vypovídá o úrovni rozvinutí IT technologií v dané zemi. Česká republika má přibližně stejný objem záchran jako Polsko, ale více než čtyřikrát méně obyvatel.

BUSINESS WORLD | Stáhnout ve formátu PDF

Datové havárie ještě nemusí znamenat katastrofu

admin — Wed, 17 Nov 2004 23:00:00 +0000

"Společnost, která nemá po dobu deseti dnů přístup ke svým kritickým datům a je odříznuta od možnosti s nimi pracovat se již nikdy plně nezotaví, 43 % takto postižených firem zkrachuje", konstatují výsledky průzkumu společnosti Guardian Online z roku 2002.Ztráta dat však ještě nemusí být definitivní a cenné informace lze zachránit. Na trh informačních a komunikačních technologií v ČR a na Slovensku vstoupila americká společnost Kroll Ontrack,která je vedoucí světovou firmou v oblasti záchrany dat ze širokého spektra elektronických médií a prakticky všech využívaných operačních systémů a platforem. Podobně jako v jiných zemích se Kroll Ontrack rozhodla spojit s vedoucí tuzemskou firmou - společností TDP,která se záchraně dat v ČR republice věnuje od roku 1994,a své aktivity u nás zahájila pod společnou obchodní značkou TDP-ONTRACK Data Recovery,s.r.o.

Znalost místních poměrů, vynikající práce pražské laboratoře a zkušenost lidí v kombinaci s naším know-how i kapitálovým a technologickým zázemím přispějí k vytvoření mimořádně silného subjektu, který bude spolehlivým partnerem firemní klientely i široké veřejnosti," říká Peter Böhret, Managing Director společnosti Kroll Ontrack GmbH, která řídí aktivity v Evropě. Podobně jako dosud bude společnost TDP-ONTRACK Data Recovery pokračovat v přímém styku s klienty, ale navíc se chce opřít i o rozsáhlou síť partnerů, kteří by měli být schopni provádět základní operace v oblasti záchrany dat samostatně a případné složitějšKromě záchrany dat spolupracují i s kriminalisty např. při forenzních analýzách, kdy je nutné dokázat, že určitá data se na disku vyskytovala (nebo že na něm s jistotou naopak nikdy nebyla).

Na data číhá nebezpečí všude

Zajímavé je, že podle hodnocení firmy jen 7 % z celkového objemu ztrát dat mají na svědomí viry. Drtivá většina je způsobena selháním hardware nebo chybou obsluhy - ty jsou příčinou zhruba 85 % ztrát dat, na vrub selhání software jde jen asi 6 %. Zbývající 3 % jsou důsledkem přírodních katastrof - například povodní, kdy se do počítačů dostane voda. Tyto případy, např. místní menší povodně nejsou kupodivu zdaleka tak vzácné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Vyplavená místnost je poměrně častým jevem. Pro "zaplavené" disky je k jejich záchraně nutné je co nejrychleji dopravit do specializovaného střediska. Voda (zvláště znečištěná) totiž působí mimořádně agresivně, a dokáže diskové plotny doslova vyleptat.

Ale nejen vlhkost v počítači může být příčinou vážných problémů. Možná méně známým, ale neméně nebezpečným škůdcem je i cigaretový kouř, prach a jemné mikročástice obsažené ve vzduchu. Pokud se dostanou na plotny počítačových disků, usazují se nečistoty na nich a na rychle rotující plochy působí doslova jako brusná pasta, která dokáže fyzicky zcela zničit strukturu jemné diskové mechaniky. Obecně rozšířená domněnka, že disky jsou hermeticky uzavřené, a nic se do nich nedostane, je totiž opravdu jen pověra, upozorňují záchranáři z Ontracku.

Pro většinu uživatelů málo známou skutečností je asi i to, že pro delší životnost disků je lepší, pokud jsou v provozu . Kritickou fází je hlavně vypínání disku, protože rázy, kterým jsou vystaveny při zapínání a vypínání jsou pro konstrukci diskové mechaniky opravdu drastické, a přes nejrůznější moderní technologie použité výrobci při jejich konstrukci znamenají pro disk opravdu silnou zátěž. Různé úsporné utility na správu energie, kterými výrobci počítačů vybavují své přístroje, při nichž se během i relativně krátkých etap nečinnosti disky vypínají, aby se šetřila energie, nejsou z pohledu diskových mechanik právě ideálním řešením, konstatuje Václav Šamša, dosavadní ředitel společnosti TDP, který je pověřen také vedením nové firmy.

Máte jen jeden pokus

Zachraňují data už nejen z poškozených pevných disků, ale i CD, DVD, či paměťových karet. Pro standardní záchranné postupy se využívá různých softwarových nástrojů (které firma i prodává) jako např. programy pro záchranu dat řady Ontrack EasyRecovery/DataRecovery, k dalším utilitám patří nástroje - Ontrack PowerControls, Ontrack Data Advisor, Ontrack DataEraser a Ontrack Disk Manager a programové vybavení pro provádění forenzních auditů - Encase. Při složitějších situací však přicházejí ke slovu různé speciální postupy, včetně fyzického rozebrání disku, náhrady jeho nefunkčních součástí jinými apod., aby bylo možné jej uvést do aspoň provizorního provozu a uplatnit některou ze záchranných technologií.

K nejčastějším případům záchranářských zásahů patří podle slov Václava Šamši obnova diskového pole, nebo obnova databází, ale mohou to být třeba jen určité typy souborů. V případě, že nejde vyloženě o hardwarový defekt lze data z disku převést na jiný a poté poslat do laboratoře, kde je specialisté zrekonstruují. Na záchranu bývá totiž zpravidla pouze jeden pokus, při neodborném postupu je riziko, že data budou pro potřebnou záchrannou operaci v důsledku nezdařeného pokusu o obnovu nenávratně zničena.

Pro zajímavost: V USA působí firma, která se zabývá obnovou dat analogovou metodou s pomocí superpočítače Cray, a dokáže získat z disku data i po jejich trojnásobném přesání (které vyžaduje americká norma stanovená na likvidaci dat, německý standard, používaný v Evropě je v tomto ohledu přísnější - data za zničená uznává až po sedminásobném přepisu).

TECHNIK.IHNED.CZ | Stáhnout ve formátu PDF

Zachraňujeme disky

admin — Wed, 17 Nov 2004 23:00:00 +0000

Záchrana dat si cestu do naučných slovníků zřejmě teprve najde, ale v denní praxi správců i uživatelů se již pevně zabydlela.

Techniky a metody záchrany dat se totiž používají nejen v případech skutečné ztráty, na kterou je náš seriál zaměřen, ale rovněž při řešení případů zapomenutých přístupových hesel, havárií atypických řadičů, které se již nedají koupit, selhání mechaniky pro neobvyklé médium apod. Ve třech dílech seriálu se podíváme na závady pevných disků, diskových polí a nakonec na jiná zajímavá média.

Disky odcházejí

Obrázek ukazuje aktuální rozdělení různých typů ztráty dat podle příčiny, která k ní vedla. Rozdělení odpovídá počtu jednotlivých zakázek a pochází z celosvětové interní dokumentace společnosti Ontrack. Jednou zakázkou se rozumí jeden přijatý pevný disk, a to i v případě, že záchranu dat nebylo možné provést ani částečně (cca 7-10 %) nebo ji zákazník odmítl z důvodu nalezení použitelné zálohy nebo ceny práce, která neodpovídala hodnotě dat. Poruchy pevných disků stále tvoří nadpoloviční většinu zakázek, což je zčásti způsobeno jejich masovým rozšířením i do oblastí, kde nemají po celý rok zajištěny předepsané provozní podmínky (teplo, vlhko, prach, cigaretový kouř, otřesy) a z části tím, že mechanické díly prostě podléhají opotřebení. U pevných disků je podobně jako u letadel nejrizikovějším okamžikem start nebo přistání hlaviček, které se před dosažením jmenovitých otáček dotýkají média. Proto například vypínání disků z důvodu úspory energie nemusí být tak výhodné, jak by se na první pohled zdálo.

Selhání pevných disků lze klasifikovat podle povahy nebo podle příčiny na 7 různých typů. V následujících odstavcích jsou řazeny podle četnosti výskytu - tentokrát je rozdělení provedeno podle tuzemské statistiky, ale konzultace s kolegy z jiných laboratoří ukazují, že rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou v řádu jednotek procent.

Poškozená elektronika

(střední obtížnost záchrany)

K poškození elektroniky disku dochází nejčastěji poruchou napájecího zdroje, případně jeho průrazem například při výskytu atmosférického přepětí. Ve většině případů je vadná i elektronika uvnitř disku, integrovaná na svazku hlav. Takto poškozený disk po připojení napájení většinou vůbec nepracuje, nebo se silně hřeje, zapáchá po spálenině a někdy jsou vidět i roztržené integrované obvody na jeho elektronice. Průvodním jevem může být, že se disk roztočí a pouze cvaká hlavami o mechanické dorazy. V některých případech zablokuje (přetíží) nebo zničí i dobrý zdroj. Pevné disky mají typicky dvě elektroniky – viditelnou elektroniku s napájecím a datovým konektorem podle typu disku a vnitřní elektroniku, která je obvykle integrovaná přímo na svazku hlav, a to jak z důvodu rychlosti přenosu dat a z toho plynoucích problémů s rušením, tak z důvodu datových vodičů, neboť tato elektronika pracuje vždy jen s jednou, adresovanou hlavou. Zajímavé je, že na rozdíl od dřívějších dob jsou konstrukce IDE a SCSI disků totožné, liší se pouze elektronikou. Pro IDE elektroniku nadále platí že je schopna vykonávat pouze jednu operaci v témže čase, SCSI elektronika může vykonávat více operací v témže čase a rovněž formát povelů je efektivnější.

Záchrana dat obvykle vyžaduje výměnu obou elektronik. Prostá výměna vnější elektroniky vyžaduje pouze nástroje TORX a totožnou náhradní elektroniku, což znamená nejen stejný layout ale i stejnou verzi firmware. Výměna obvodu s firmware disku, kterou provádíme, se bez profesionálních nástrojů neobejde, jde o odpájení a připájení obvodu v SMD montáži s mnoha vývody. Výměna vnitřní elektroniky je zejména kvůli riziku poškození hlaviček nebo povrchů velmi obtížná. Nejsou zde žádné rozdíly ve stylu firmware vnější elektroniky a někdy je výhodnější vyměnit celý svazek hlaviček.

Ochrana před tímto typem závady je UPS s přepěťovou ochranou a kvalitní zdroj s dostatečným výkonem a ideálně PFC řízením.

Poškozené povrchy disků

(vysoká obtížnost záchrany)

Poškození povrchu disku hlavičkami se projevuje nejčastěji cvakáním disku, nebo jeho nečitelností. Závada zpočátku vede ke vzniku vadných sektorů, které rychle přibývají. V tuto chvíli je obtížné určit, zda jde o nečitelnost způsobenou poškozením povrchu nebo logické poškození struktury dat. Takto poškozený disk je BIOSem detekován, ale dále se s ním částečně nebo úplně nedá pracovat. V pokročilé fázi poškození se již neidentifikuje v BIOSu a vydává pravidelné cvakavé nebo chrčivé zvuky – není schopen provést tzv. rekalibraci nebo ani nedosáhne jmenovitých otáček. Pokud disk v tomto stavu poběží delší dobu, dojde k celkové destrukci povrchů (úplnému obroušení magnetické vrstvy) a data jsou v tom případě definitivně ztracena. Proto je nesmírně důležité disk při prvních příznacích vypnout a už ho vůbec nezapínat. Někdy je i jedna minuta rozhodující.

Záchrana dat vyžaduje speciální vybavení, protože hlavičky znečištěné kontaktem s datovou oblastí plotny disku jsou obaleny magnetickým materiálem, takže není dodržena vzdálenost mezi hlavičkou a plotnou. Dochází tak k opětovným kontaktům způsobujícím další „obalování“, až dojde ke zmíněnému odfrézování aktivní vrstvy. Prosté nasazení nových hlav obvykle přes svou obtížnost nestačí, protože mohou narazit na „pohoří“ vytvořená na plotně předchozím kontaktem s hlavičkou. Ke slovu obvykle kromě jemné mechaniky přichází i optika a chemie.

Ochrana před tímto typem závady spočívá zejména v ochraně disku před otřesy, zvýšenou teplotou, cigaretovým kouřem, vlhkostí (pozor na prudké změny teplot), častým zapínáním a vypínáním. Například u SCSI disků je dobrou investicí jejich umístění do externího case s vlastním zdrojem a trvalý běh i při vypnutí, zapnutí nebo dokonce upgrade počítače.

Nefunkční čtecí hlavy

(mechanicky obtížné, ale vynikající výsledky)

Tato závada se projeví náhle a disk začne pravidelně cvakat. Bez odborné diagnostiky v laboratoři je téměř nemožné odlišit od případu poškození povrchů. Závada se může projevit i pouze na jedné z celého svazku hlav.

Záchrana dat spočívá v nasazení funkčního svazku hlav, ale vzhledem k možnosti poškození povrchů je nutná pečlivá analýza. Samotná obnova bývá 100% úspěšná.

Zvláštní ochrana před touto závadou neexistuje, jde o typické selhání předvídatelné s určitou pravděpodobností.

U pevných disků je nejrizikovějším okamžikem start nebo přistání hlaviček

Mechanické závady

(technicky velmi náročné)

Nejčastěji dochází k zadření ložisek hlavního motoru, který otáčí svazkem ploten. V takovém případě se disk vůbec netočí, ale ozývají se z něj tiché nebo hlasitější zvuky. Lze je výstižně popsat jako tiché pravidelné „pokníkávání“. Pokud je disk delší dobu zapojen, například přes noc, zpravidla dojde navíc ke zničení elektroniky vlivem přetížení.

Druhou nejčastější závadou je poškození dorazu parkovací polohy hlaviček, při němž dojde k utržení všech hlaviček z ramene. Disk začne cvakat a zbytky závěsů a volné hlavičky způsobují poškození povrchů.

Záchrana dat bývá v popsaných případech úspěšná, ale technicky velmi náročná. Není možné ji provést bez speciálních nástrojů, protože ložiska moderních disků jsou obvykle fluidní, lisovaná a lepená zároveň.

Ani zde zvláštní ochrana neexistuje vyjma dodržení předepsané provozní teploty a zásahu při výskytu prvních obtíží – delšího času potřebného pro start disku.

Přepsání řídicí oblasti využívané firmware disku

(záleží na typu, obvykle velmi náročné)

Poškození řídicí oblasti, kde jsou uloženy informace pro elektroniku a kam by se teoreticky nemělo nikdy nic zapisovat. Obvyklým projevem je detekce zcela nesmyslného jména disku BIOSem, případně žádná detekce. Někdy ale může být detekce zcela v pořádku, disk ovšem nelze číst, na všechny povely vrací status not ready. K poškození může dojít například silným otřesem při zápisu, který sice nezpůsobí kontakt hlavičky s povrchem disku ale přesunutí o několik stop „vedle“ a přepsání míst, nad kterými se v takové situaci hlavy pohybují, než elektronika záznamový proud vypne. Další zapínání a vypínání již rozsah poškození nezvětšuje.

Záchrana je velmi obtížná, záleží na konkrétním typu disku a způsobu, jakým je řídicí oblast implementována. Oprava vyžaduje interní znalosti výrobce disku.

Ochrana před podobným poškozením spočívá zejména v ochraně před otřesy, jiné příčiny ale nelze zcela vyloučit.

Elektromagnetické poškození záznamu na povrchu disku

(velmi náročné)

Poškození způsobí částečný nebo úplný přepis povrchu disku při výpadku zdroje, poruše elektroniky nebo po mechanickém otřesu. Projevy jsou velmi podobné jako v případě poškození povrchů disku - vadné sektory, disk začne cvakat, případně dojde pouze k detekci v BIOSu, ale data nelze číst. Odlišit tuto závadu od poškození povrchů je v mnoha případech složité i pro odbornou firmu

Záchrana je velmi obtížná i pro data v nepoškozené oblasti. Data v poškozené oblasti nelze běžným způsobem číst vůbec. (Partnerská firma řeší podobné problémy analogovým čtením a následnou analýzou na počítači CRAY. Takto lze přečíst i několikrát přepsaná data, ale služba je velmi nákladná, cca 100 000 USD za disk).

Ochrana před touto závadou je stejná jako v případě poškozeného povrchu disku.

Ostatní závady

Sem patří řada příčin - od relativně častých záplav přes úmyslná poškození až po naprosté kuriozity, jako je například zapečení disku v troubě. Pro disk, který byl byť jen na chvíli ve vodě, je nutné volit naprosto jiný postup při záchraně než u disku, který spadl na zem. Pro uživatele ale v obou případech platí zásada nepokoušet se disk zapnout „na zkoušku“ a u zaplavení i vzhledem k chemické agresivitě vody vyhledat pomoc co nejdříve. Jen pro ilustraci - při posledních velkých povodních v roce 2002 se podařilo zachránit z disků, které někdo na zkoušku zapínal, pouze přibližně 20 %, ale z disků, s nimiž se neexperimentovalo, až 80 %. Důležité je si uvědomit, že přes všeobecně rozšířené pověry žádné pevné disky nejsou hermeticky uzavřené.

Záchrana dat v těchto případech znamená maximální tvořivé využití zkušeností a znalostí pro nalezení použitelné cesty ke ztraceným datům.

Neděste se

Přes všechny popsané možné závady jsou současné pevné disky velmi spolehlivé a zejména při dodržení provozních podmínek bez problémů dosahují plánované doby životnosti. Základním způsobem ochrany před možným selháním disku je ovšem také uspořádání více disků do tzv. diskového pole označovaného zkratkou RAID. Diskovým polím bude věnován celý příští díl našeho seriálu.

CONNECT! - Seriál o záchraně dat, 1.díl | Stáhnout ve formátu PDF